23.9.2007 neděle
Během dne, prostřednictvím e-mailu a telefonu, domlouváme příjezd lodi do Raffles Marina. Jirka z paluby lodi, Jitka ze singpurské pevniny. Marina se nachází na zcela západním cípu ostrova Singapur, v těsném sousedství mostu spojujícího Singapur s Malajsií. A kolem půlnoci je manévr úspěšně dokončen a Altego je uvázané u mola.
24.9.2007 pondělí až 2.10.2007 úterý (9 dnů)
Rutinně jako při každém příjezdu na nové místo začínáme vyřízením formalit (clearance, immigration), zorientováním se v marině, úklidem, praním apod. V marině jsme atrakcí. V této nóbl lokalitě, kde kotví lodě nejbohatších z bohatých, o nás všichni vědí dřív, než se sami stačíme rozkoukat. Hned první den jsme zváni na prezidentem maríny organizovaný večer na oslavu Mooncake festivalu, slaveného každoročně v tuto dobu čínskou komunitou. Bez nadsázky lze říct, že naše mediální sláva pokračuje i v Singapuru. Jsme hvězdami večírku. Každý chce slyšet náš příběh o srážce s rybářskou lodí v Indonésii a o daleké plavbě, se zlomeným stěžněm přivázaným k levoboku, z východní Jávy až do Singapuru.
Večírek je setkáním jachtařů z Raffles Mariny. Máme tedy jedinečnou příležitost navazovat kontakty, zjišťovat informace, provést brainstorming, jak lze stěžeň opravit. Padne i doporučení odjet na Phuket v Thajsku a nechat loď opravit tam. Bez stěžně jsme upluli více než 1000Nm, konečně jsme v Singapuru –„nejlepším místě pro jachtaře v celé jihovýchodní Asii“- a máme plout dál???
Další dny jsou vyplněny kontaktováním firem zabývajících se opravami lodí, specializovaných na plachetnice. Nejnadějnější z nich, všemi doporučovaná firma sídlící přímo v maríně, nám prý nemůže pomoci (nepracují s kovem, nemají ani časovou kapacitu). Odkazuje nás na další. Ta udělá inspekci lodi, na druhý den nás ale kontaktuje e-mailem, že po zvážení celé situace nám ani oni opravu nemohou provést (nejsou schopni zajistit potřebné díly, nemají ani časovou kapacitu). Dávají nám tip na jinou firmu. A takto to jde den za dnem, firmu za firmou… Velmi aktivně zjišťujeme informace prostřednictvím e-mailu, internetu. Zapojujeme dokonce i kontakty v Čechách. A samozřejmě výrobce stěžňů na všech kontinentech, kde se jen vyskytují. Poslali jsme více než 150 mailů všem možným různým firmám a nesčetné množství telefonátů. Jitčina perfektní angličtina je tady opravdu velmi důležitá a hodně usnadňuje. Nic to ale bohužel nemění na výsledku.
Zjistili jsme, že:
a) v Singapuru není zastoupen ani jeden z výrobců stěžňů a nenašli jsme ani nikoho, kdo by se ve stěžních vyznal,
b) motorové jachty co do počtu tady výrazně převyšují plachetnice, čemuž odpovídá i zaměření a vybavení zázemí pro ně,
c) loděnice tu fungují pro velké obchodní lodi a tankery, nikoliv pro plachetnice,
d) je tu draho (ikdyž toho jsme si byli vědomi už předem),
e) všichni mají spoustu práce a malou či žádnou chuť a kapacitu věnovat se nám. Image Singapuru jako nejlepšího místa pro jachtaře v celé jihovýchodní Asii dostává v našich očích naprosto zásadní trhliny…
Zůstáváme tu 9 dnů a desátý den se vydáváme na další plavbu – ano, na Phuket do Thajska. A hle, v brožurce se dočítáme, že „Phuket je nejlepším místem pro jachtaře v celé jihovýchodní Asii poskytující služby za rozumné ceny“. Tedy to stejné, co psali o Singapuru v jiných knihách. Nezbývá nám, než se přesvědčit sami…
Vůbec ale neplatí, že by zastávka v Singapuru byla zbytečná či příliš dlouhá. Dobrali jsme se řešení, jak postupovat. Že nejlepším řešením je zřejmě pořízení nového stěžně. Jak by oprava –kdybychom se pro ni rozhodli- měla vypadat. Jaké jsou tím pádem nároky na firmu, které práce se stěžněm svěříme. Že taková firma v Singapuru vlastně neexistuje. Pracovali jsme od rána do večera a ikdyž se ohlédneme zpět, rychleji to vše zvládnout nešlo. A hlavně jsme získali kontakty a reference na dvě společnosti na Phuketu a na jednu společnost na malajském ostrově Langkawi. A tyto společnosti projevily zájem naši zakázku provést a začít s pracemi hned po našem příjezdu tam.
Taky jsme v Singapuru využili výborného zázemí Raffles Mariny – internet zdarma (WiFi), možnost tankování nafty a pitné vody, praní prádla, sprchy, doručení denního tisku k snídani na palubě (The Strait Times)…a také, ikdyž nejen, bazén a jacuzzi. Ty nám poskytovaly hlavně zchlazení v parných dnech a osvěžení po celodenním shonu. Taky jsme opravili dinghy a „uklidili“ na palubě – všechna ta ocelová lana, zbytky plachet a lan, ráhno, furlex apod.
A trocha času zbyla i na poznání města. Města, které nese stejný název jako ostrov a pokrývá skoro celou jeho plochu. V neděli jsme navštívili celosvětově proslulou singapurskou ZOO, prošli jsme se živou noční městskou promenádou, podívali se do ChinaTown, vyzkoušeli místní kulinářské lahůdky…
2.10.2007 středa
Po východu slunce opět startujeme motor, dáváme good bye Singapuru a plujeme –pořád ještě se zlomeným stěžněm u levoboku- přesvědčit se do Thajska na Phuket, kde že tedy vlastně je „to nejlepší místo pro jachtaře v celé jihovýchodní Asii“. Velmi si přejeme, aby toto byla naše poslední destinace a aby nám tu loď spravili, aby mohla pokračovat na plavbě kolem světa.