„Plavba 1300Nm: Nový Zéland – Království Tonga“,  „Opravdu těžká plavba“

anebo „Co se může polámat, to se také poláme“, popř. „Když se Neptun rozhodne, že vám ukáže…“

Jakkoliv takto se může jmenovat následující článek…

V úterý 2.6.2015 přilétám na Zéland a jako obvykle zápolím s časem. Každý den je naplánovaný, ale plán se hroutí hned první den. Mechanik, který byl domluvený na montáž nového autopilota hned na druhý den ráno, byl celý zmatený a vypadalo to, že autopilota vidí poprvé v životě. A navíc ani nemohl skoro vylézt na loď. Po hodině zmateného prohlížení lodě jsem ho radši poslal pryč a začal hledat jiného mechanika. Ten ovšem přišel až další den. A tak jsem chytl den zpoždění hned první den… Každý den mám různé práce od rána do noci. Plachta, člun, nafta, voda, přestěhování lodě… Plout budeme s Geoffem, bude to jeho první zkušenost s větší plavbou. Čeká nás 1300Nm, které se dají uplout za 10 dní. Vyplout chceme už v pondělí. V neděli je montáž autopilota dokončena a je vyzkoušen. Zdá se, že funguje. Cena za montáž? 80NZD/ hodinu práce, celkem 1.600 NZD – cca 30tis Kč.

1.den plavby

V pondělí 8.6.2015 vyplouváme z naší mariny do vedlejší mariny pro naftu a k celnímu odbavení. Ovšem autopilot, přestože včera fungoval, nejde ani zapnout. A navíc jeden motor přestává fungovat a já nemám schopnost manévrovat. Altego II. měří 16m, má 2 motory, ale nemá příďový propeler. Normálně to na manévrování stačí, ale teď máme boční vítr 30kn, jeden motor nefunkční a prostor u mola je opravdu velmi malý. Mám místo jen na jeden pokus. Pokud se to nepovede, bude to vážný problém a otluče nás to o mola. Jsou to trochu nervy, ale s pomocí ze břehu mi to vychází. Autopilota zavolaný mechanik zapojuje přímo a obchází spínací skříňku, ve které je možná problém. A zdá se, že funguje dobře. U motoru nacházíme vysunutý kontakt a motor opět funguje. Ovšem při hledání závady mechanik vytrhává jeden kontakt a přestává fungovat světlo v zadních prostorách. Závadu ale najdu až za mnoho dní…

V poledne po natankování a odbavení celníky a immigration se snažíme vyplout od mola proti bočnímu větru 30kn, ale je to zcela nereálné. Nakonec na lanech musíme odvléct loď do kanálu jeřábu na lodě a až od tam se nám daří vyplout. Jsme upozorňováni, že předpověď počasí není ideální, ale lepší by byla až za 3 dny a tolik času nemáme. To ovšem nevíme, co nás čeká a to ani ta nejhorší předpověď nenaznačuje. První 3 hodiny při vyplouvání ze zátoky od Wellingtonu fouká zadní vítr 30kn. Po proplutí úžinou otáčíme loď o 90° vlevo do Cook strait a máme tak silný boční vítr. Ovšem pak přichází pěkná vichřice. Cook strait je známá silnými větry, skoro vždy jsem zde měl nějaký problém, ale toto jsem opravdu nečekal. Máme zrefované plachty na minimální plochy. Vítr zesiluje na 40 kn, potom na 50 a pak na 60 kn.  Nejvíce ukazuje přístroj 68 kn, což je cca 125km/hod!  Autopilot není vůbec schopen řídit a přestože je to boční vítr, musím loď dát na 5 hodin do driftu a počkat, až vítr klesne ke 40 kn. Přichází první škody: trhá se lazy bag a jsem nucen jej provizorně přivázat, aby se úplně nezničil.

Dostáváme se z Cook strait a plujeme ostře proti 40 kn větru. To ještě netuším, že takhle poplujeme hodně dní. Zatím žiju v naivní představě, že podle předpovědí se vítr zítra zmírní a otočí na boční. V lodi je opravdu zima, loď je neustále v náklonu 40° a třískají do nás přes 3m vysoké vlny.

2.den plavby

Situace je pořád stejná, vítr přes 35 kn ostře proti. Za den jsme doslova vybojovali 80 Nm. Prasklo lano lazy bagu.

3.den plavby

Něco praská na malé kosatce, která je nahoře shrnutá a vlaje ve 35 kn větru. Musí okamžitě dolů nebo se celá roztrhá. A rozhodně to není to v tomto větru a vlnách jednoduchá práce. Nakonec se nám ji daří dostat do kokpitu a narvat zmuchlanou do úložného prostoru na zádi. Co se stalo? Kosatka má nahoře 2 ucha určená k vytáhnutí na rolfock. Kamarád, který ji bez mé přítomnosti nasazoval, se do jednoho netrefil, použil omylem jen jedno a to se pochopitelně v tomto větru přervalo. Vytahuji tedy malý kousek větší geny z druhého rolfocku. Tato má těžiště vysoko a je z tenčího materiálu. Není k tomuto určená, ale nedá se nic dělat, musím ji použít.

4.den plavby

Obrovská vlna se převaluje přes celou loď a vytrhává 4 nýty z celkových 8 nýtů, kterými je připevněný větrný štít kokpitu. Ten je tedy z poloviny utržený, vlaje ve větru a musím ho sundat…

5.den plavby

Počasí je pořád stejně nepříjemné. O půlnoci přestává zcela fungovat autopilot, závada neznámá, displey píše „unexpected hardware reset“. Nastavuji wind pilota, ale ve velkých vlnách a větru to často nezvládá a musíme jej pořád korigovat.

6.den plavby

Vítr se konečně otočil ze směru „ostře proti“ na boční vítr. Máme z toho radost. Vzápětí se ale trhá gena shora až dolů, je v ní cca 6m dlouhá díra a já ji musím srolovat jen na malý „kapesník“. Takže nám je dobrý vítr úplně na houby. Na hlavní plachtu se jen tak tak suneme. Pořád fouká 35kn a místo abychom pluli 150Nm/den, budeme rádi za 100Nm/den. Přinýtoval jsem kolejnici a opravil jsem větrný štít. A provizorně jsem opravil prasklé výtahové ucho na kosatce. Šil jsem to celý den a mám rozpíchané všechny prsty. Teď už jen čekáme na „bezvětří“ či slabý vítr, abych mohl vylézt na stěžeň pro výtah kosatky a vozík rolfocku a mohli jsme kosatku nasadit. Kdy to ale bude fakt nevím. Něco se děje. Tlak prudce klesá – za 5 hod o 8 hPa z 1013 pod 1005! Vítr zesiluje přes 40kn. Přichází bouře. V noci se trhá i ten zbytek geny, takže už máme jenom hlavní plachtu. „Uháníme“ rychlostí 3 kn ve větru přes 40 kn a za těžkého deště. Naštěstí wind autopilot drží směr a nemusíme být venku.

7.den plavby

Ráno je trochu lépe, neprší, dopoledne se dokonce mírně zklidňuje moře, ale pořád fouká přes 30 kn. Praská brzda na otěži hlavní plachty a otěž musím vyvázat na pomocnou vinšnu. Wind pilot funguje dobře, startuji motor kvůli zvýšení rychlosti a konečně překračujeme 100Nm/den.

8.den plavby

V 7 hod ráno na chvíli klesá vítr na 20 kn a tak okamžitě lezu na stěžeň pro vozík a výtah na kosatku. Výkyv stěžně na jeho vrcholu musí nejméně 6m. Úplně normálně se bojím, ale udělat to musím. Je to náročné, nahoře mi rychle dochází síly. Jen slezu dolů, už zase fouká 30 kn. V 9 hod opět klesá na chvíli vítr a tak vytahujeme kosatku. 1 hod práce a máme ji nahoře! ..a hned se zase rozfoukává na 30 kn. Je to velký úspěch! Máme fakt radost! Opět jsme plachetnice…  Moře je klidnější a poprvé svítí sluníčko a užíváme si sezení v kokpitu na palubě. Opravuji i natržený lazy bag. Je to první opravdu úspěšný den od vyplutí…

9.den plavby

Krásná a klidná noc, na plachty plujeme krásných 4-5 kn přes celý den. Opravil jsem světlo v ložnici a na wc a vyčistil jsem motorový prostor od nafty a vody.

10.den plavby

V noci jsou deště a točí se vítr všude možně. Občas musíme na motor, nakonec se ale otáčí vítr na skoro přesný zaďák a zesiluje přes 30kn. Wind pilot to není schopen řídit a tak musíme kormidlovat rukama a je to obtížné. Lazy bag je znovu utržený, ale teď už není možné jej opravit.  Dopoledne zkouším nasadit spinakerový peň, ale láme se zámek na vozíku u stěžně. Ach jo – další škoda…  musím celý peň přivázat k zábradlí. Ve 13 hod nám zbývá uplout ještě 400Nm z původních 1300Nm. Večer je situace stejná. Už druhou noc musíme ručně kormidlovat…

11.den plavby

Po půlnoci dělám při kormidlování chybu a přichází nekontrolovaná halza. Výsledkem je utržený celý vozík i s otěží hlavní plachty. Ráhno nekontrolovaně vlaje ve větru. Než stačím reagovat, přichází okamžitě druhá halza. Nevěřím vlastním očím, je to v prdeli, máme zlomené ráhno 1 m od stěžně! A nastává opravdu obtížná situace. Geoff řídí a já postupně ve větru přes 30kn a ve 3m vysokých vlnách vlnách odstrojuji ráhno. Sundávám hl. plachtu, potom lazy bag, lazy jacky, refovací lana a zbytky stěžně přivazuji k zábradlí. Za pár hodin je hrubá práce hotová… a my mezitím pokračujeme na motor a kosatku… je to chyba, kterou si budu opravdu dlouho vyčítat. Ráno pokračuji v práci. Všechna lana je třeba uklidit a pro vše najít co nejvhodnější místo. Hlavní plachta je nacpaná v kokpitu a protože je moc velká, budu ji moct složit až budeme zakotveni. Škody jsou velké, ale při tom všem jsem měl i kus velkého štěstí. Zlomené ráhno dopadlo jen 5 cm od čelního skla do decksalonu. Kdyby rozbilo okno, byl by to problém ještě několikanásobně horší. Za pár hodin ráno, jak naschvál, se otáčí vítr ideálním směrem. A nám je to absolutně k ničemu… za blbost se prostě platí…  Celý den myslím na to, jak na Tonga čeká Peťa s Haničkou na molu a já hloupě poničil naši loď kousek od cíle…

12.den plavby

Noc je pohodová, podařilo se mi nastavit wind pilota tak, že pracoval bezchybně až do rána… a to přestože přichází nárazy větru přes 30kn. Ráno se moře i vítr uklidňují a je to první pohodový den po mnoha dnech stresu. Zbývá nám 170 Nm.

13.den plavby

21.6.2015 po půlnoci, po 12 dnech a 12 hodinách plavby, kotvíme před Tongatapu. Ráno se setkávám s manželkou Peťou a dcerkou Haničkou. A  Geoff se setkává s Ivkou. Zároveň se setkáváme i s novou posádkou pro plavbu Královstvím Tonga. A je to setkání plné radosti…

Závěr:

Byla to má 6. plavba touto trasou ze Zélandu do tepla na sever či zpět a byla z nich jednoznačně nejobtížnější. I celkově se řadí k jedné z nejtěžších plaveb v mém životě… a zcela jednoznačně se mi nikdy při jedné plavbě nerozbilo tolik věcí. V podstatě skoro každý den se něco zničilo nebo přestalo fungovat. Také se později dozvídám, že je zde údajně „El Nino“, které přichází jednou za několik let, což znamená, že se počasí zbláznilo a nic neplatí. To leccos vysvětluje…

Geoff jako člen posádky byl vynikající – v každé situaci zachoval klid a mohl jsem se na něj spolehnout. Opět se ukázalo, jak důležité je mít v posádce správného člověka…

Jiří Denk

S/Y Altego II.