Posádka: kpt. Jiří Denk, Hana Staňková

 

pondělí 21.4.2008

Kolem 8.30 hod se setkávám s novou členkou posádky s Hankou u ferry v Male. Je to radostné setkání, a z mé strany velmi radostné…

Hanka se totiž rozhodla plout na poslední chvíli, když jiná členka posádky si to pro změnu na poslední chvíli – 10 dní před vyplutím z Malediv! – rozmyslela. Už se mi to stejné stalo jednou těsně před vyplutím z Thajska. O to více si, v tomto kontrastu s těmito naprosto nespolehlivými lidmi, vážím takových lidí, jako jsou Hanka či Marie. Jejichž touha po cestování a zážitcích je tak velká, že se dokáží narychlo uvolnit z práce, vzít si dovolenou, přeorganizovat si osobní život a vyrazit na plavbu. A že to vše musí stát opravdu mimořádně velké úsilí, nemůže být pochyb. A to vše během 10 dní! To je opravdu obdivuhodné a jsem rád, že takové lidi znám, mohu s takovými lidmi plout a považuji to za opravdu velké štěstí.. Ukazuje se zde 100% platnost moudrosti: „Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody“.

 

Male – hlavní město Malediv

V Male vidím na ulici mnoho šicích dílen a tak se ještě na poslední chvíli rozhoduji upravit sluneční zástěnu kokpitu, která nedrží tvar a špatně se kolem ní chodí. Chci tam nechat všít 2 kapsy na umělohmotové trubky, které by to celé vyztužily. Ráno tedy hledáme vhodnou dílnu a po půlhodině ji nacházíme a po domluvě s šéfem jdeme koupit vhodný materiál. Toto se mi v Male moc líbí, jak se se všemi dá dobře a snadno domluvit na práci (kromě tedy zastoupení motorů Perkins, kterým v duchu ještě teď nadávám).

No a vydáváme se vyřizovat výstupní papíry. Jdeme nejdříve na Immigration, kde se nás ujímá sympatický mladý klučina. Potom několikrát navštěvujeme Port authority a Health office a zpět Immigration. Ještěže je vše v blízkosti vedle sebe… Dokonce si musíme koupit sami v papírnictví růžový úřední formulář M 17! Náš průvodce jde ochotně s námi nám ukázat, kde zmíněné papírnictví je… Ovšem formulář nemají! A tak jej nám shání sám od agenta. Je to celé legrační… Nicméně jeho pomoc je velmi důležitá a tak jej zveme za ochotu na oběd. Nakonec, až máme všechna razítka, jdeme na Customs a za 20min čekání na jejich razítko, je vše hotovo. Cca 2,5 hodiny běhání a celkem 300 Rps, což je asi 25 USD za všechno. To je daleko lepší než požadovaných 200 Euro! …a ještě jsme poznali zajímavé lidi a užili si legraci…

Teď už jen vyzvedáváme hotovou sluneční zástěnu, kupujeme plastové trubky a nakupujeme poslední zásoby za poslední peníze. No a toto vše vláčíme i s Hančiným batohem na ferry a loučíme se s Male, kde se mi opravdu překvapivě líbilo. Za 20 min jsme na našem ostrově Hulhumale. Rychle se koupeme, připravuji loď k vyplutí a za pár minut vyplouváme.

Trasu volím vnitřním „mořem“ mezi atoly, které je chráněné od vln. Trochu se obávám nočního provozu, ale nakonec je celá noc naprosto v pohodě a vidíme v dálce jen pár lodí.

 

22.-23.4.

Projíždíme kanálem mezi atoly směrem na východ do širého oceánu. Je zde silnější vítr, ale bohužel je to naprosto přesný protivítr. A tak se proti němu i proti vlnám celé dny těžce  „prokousáváme“. Naštěstí je vítr alespoň dost silný, 15-17kn, a tak plujeme sice nepohodlně, ale alespoň relativně rychle – 3,5-5kn. Plujeme pořád na jih a to znamená, že se prakticky skoro vůbec nepřibližujeme k cíli. Nicméně doufám, že po překročení rovníku se může změnit i vítr k lepšímu. Tento současný vítr totiž vůbec neodpovídá ani aktuální předpovědi ani dlouhodobě převládajícím větrům v tomto období. Navíc se pořád trochu obávám pásma ITCZ – bezvětrného pásma, které se nachází právě v okolí rovníku. Není to tak, že by tam nebyly žádné větry, ale větry jsou tam slabé a často se měnící.

 

čtvrtek 24.4.2008 – PŘEPLOUVÁME ROVNÍK !!!

Dnes je v kalendáři „Jiří“ a tak si svůj svátek užívám na rovníku. Kolem 14.hod odpoledne překračujeme rovník a jsme na jižní polokouli. Hanka na moři poprvé a já podruhé. Ovšem vítr se posouvá stále více na jih a nás tlačí z kurzu směrem na východ, což znamená, že se od cíle dokonce vzdalujeme! Nezbývá než přehodit plachtu. Nicméně to znamená, že plujeme mírně na severozápad, takže za pár hodin pro velký úspěch opět překračujeme rovník a ocitáme se zpět na severní polokouli. Vítr si s námi ale pěkně zahrává a protože se opět stáčí, opět přehazujeme plachty a pro velký úspěch za pár hodin zase překračujeme rovník a jsme opět na jižní polokouli… jak v Cimrmanovi… „teď jdu na sever..a teď jdu na jih..“

Večer dostávám mailem pár pěkných přání k svátku, která mne na oceáně potěší o to více…

Nicméně svátek slavím i prací na lodi, kde se jako obvykle vždy něco pokazí či objeví. Dnes jsem opravoval tekoucí kanystry s naftou, za plavby a v noci upadený úchyt člunu a čistil fendry.. včera vytočenou matici ze spojnice ráhno-stěžeň a naprasklé lano rolfoku, které musím chránit novou kladkou… Inu, běžný lodní život…

 

pátek 25.4.

Ráno se probouzím s rýmou, bolavým krkem a s teplotou. Na rovníku jsem se nachladil! ..a dostal chřipku.. A tak se „léčím“ a dávám si paralen a čaj, strepsil… ale moc to nepomáhá.. kapky do nosu bohužel nemám a tak mám nepříjemně ucpané dutiny…

Vítr se poprvé za plavbu otáčí v náš prospěch a tak opět přehazuji plachtu a poprvé plujeme celý den směrem k Seychellům. Je to sice ještě stále proti větru, který se ještě navíc zeslabil, ale plujeme k cíli! Sice pomalu, ale jistě 🙂 a hlavně celý den…

 

sobota 26.4.

Celý den pokračuje pohodová plavba. Bohužel mi není vůbec dobře a tak si to ani moc neužívám. Vítr se stáčí na mírně boční a tak i ze slabého větru 5-7kn dokážeme plout 4-4,5kn. Krásný a pohodový den zakončuje nádherný západ slunce, který vybarvuje oblohu různými barvami od fialové až po tmavě oranžovou. Vše se ale kazí po setmění. Vítr ustává a musíme jet na motor. Za pár hodin na to se zatáhne celá obloha a vplouváme do pásma bouřek, které jdou jedna za druhou. Vítr se neustále točí kolem dokola a bezvětří se neustále střídá s větrem až 25kn. Každou chvilku leje jak z konve. Rozhodně to není nijak příjemná noc.

 

neděle 27.4.

Ráno i celý den je pěkně a pofukuje slabý vítr 5-9kn. My plujeme tentokrát 2,5-3,5kn a to je tak na hraně, jestli plout v naší situaci na motor či na plachty. Celý den jsem chcíplý a je mi špatně. A je mi spíše čím dál tím hůře než lépe. Teplota mi nevadí, ale mám ucpané dutiny a v krku bolestivou „bramboru“. Zkouším si proplachovat dutiny mořskou vodou, ale nijak to nepomáhá.

Odpoledne se Hanka pouští do generálního úklidu a dělání pořádku v kuchyni a v zásobách. Není to jednoduchá práce, protože vše je rozmístěno od minulých posádek na různých místech lodě. Nicméně práce se daří a výsledek stojí za to. V lodi a v kuchyni panuje přehled a pořádek.

Nakonec ale i na mne vyjde „nedělní“ práce. Tím, jak je vše extrémně a dlouhodobě namáhané, tak se každou chvíli něco povolí, ukroutí nebo poláme… Dnes jsme ztratili například zaváděcí drážku na kosatku do rolfoku. Ale navíc, v pozdní odpoledne, při aktuálně slabém větru, chci nastartovat a plout chvíli na motor. První se daří, druhé nikoliv. Motor běží, dá se zařadit přední i zpatečný chod, ale nejde přidat plyn. Je jasné, že je něco s ovládacími táhly. Toho jsem se bál, protože ten systém a funkci táhel vůbec nechápu, ale vím, že po „opravě motoru“ v Thajsku je to celé špatně seřízené a motor neběží tak, jak má. No a teď je to definitivně polámané. Je to docela složitá záležitost. K motoru vede 6 táhel ze 2 ovládacích míst a prochází třemi řadiči – kulisami. A vše je mezi sebou propojeno. Nejdříve kontroluji jestli není nějaké táhlo vypadené – a není. Takže musí být tedy některé prasklé. Nakonec se daří prasklé táhlo najít, vymontovat a celý systém provizorně zprovoznit. Po 3 hodinách práce je hotovo a motor běží. Abych pravdu řekl, mám z toho docela dobrý pocit, protože to jsou věci, kterým nerozumím, nikdy jsem je nedělal a které se učím za pochodu. A daří se to! Zase jsem bohatší o novou zkušenost a nové poznatky…

Kamarád, námořní jachtař Marek Polan, mi jednou z legrace napsal, že čím více se s lodí pluje, tím více se věci na lodi serou… a že nejlepší tedy bude s lodí co nejméně plout 🙂 ..má samozřejmě pravdu.. 🙂 Ovšem ja mám za sebou přes 11.500Nm a to nejsem ještě ani v polovině plavby.. 🙂

 

pondělí 28.4.

V noci byla naprosto parádní jízda. Celou noc foukal stálý vítr 12kn a my jsme za noc urazili více než 60Nm. Poprvé jsme na této plavbě upluli za den přes 100Nm. Když si vzpomenu na dlouhodobý průměr 125Nm/den z Pacifiku, tak se této radosti ze 100Nm musím docela zasmát. Jenže je pravda, že tam to bylo vše na zadní a zadoboční vítr. Tady pluji už od Thajska neustále proti větru…

Večer jsme viděli delfíny! Hanka vyšla na palubu a najednou jsem slyšel její radostné volání. Už několik dní je intenzívně vyhlížela. Ještě ráno jsem si dělal legraci z Hanky, že plout po oceáně a vidět delfíny umí každý a není to žádné umění. Ale plout po oceáně a nevidět 2 týdny nejen ani loď či světýlko, ale ani ploutev ryby natož rybu celou a dokonce ani delfíny, je opravdové umění. Nicméně nám tento plán překazili. Mohlo jich být asi přes 20 a plavali s námi více než půl hodiny. Myslím, že mne nikdy neomrzí se na ně dívat a volat na ně a vychutnávat si jejich blízkost a společnost. Radost a nadšení ze setkání vydrží dalších několik dní.

Večer se stáčí vítr do protisměru a přestává skoro foukat. Znamená to nastartovat motor. Nicméně po půlnoci se vítr opět umoudřuje a tak opět plachtíme.

 

29.-2.5.

Počasí se neustále střídá. Jeden den plujeme na plachty proti větru, pak přichází jeden den bezvětří a pak zase ideální boční vítr a opět bezvěří a potom přesný protivítr… Zrovna tak nepravidelně se střídá slunečno se zataženo a s občasným deštěm. Marek Polan mi posílá předpovědi, ale jejich platnost a pravdivost je hluboce pod 50%. Počasí tu nemá žádný řád ani logiku. Nicméně plavba i míle ubíhají a náš čas na moři se očividně a rychle krátí. Jakoby dny utíkaly čím dál tím rychleji. Občas vidíme delfíny, užíváme si moře a sluníčka.

 

sobota 3.5.

Na řadě je opět bezvětří kombinované přímo s protivětrem. A tak celou noc a celý den plujeme na motor. Na Seychelly to máme necelých 200Nm a je jasné, že pokud se něco nepřihodí s motorem, zítra v noci jsme na místě. Odpoledne doplňujeme do nádrží 120 l nafty z 6 kanystrů rezervy pod stěžněm. Pokud nezačne foukat, vyjde nám nafta naprosto na litr přesně. Den je slunečný a západ slunce nádherný. Vychutnáváme si ho s vědomím, že je to pravděpodobně náš poslední západ slunce na širém oceánu. Zítra touto dobou už možná budeme v těsné blízkosti Seychell.

 

neděle 4.5.

Počasí nám nepřeje. Celou noc i celý den nám fouká mírný protivítr a tak plujeme na motor. Ještě, že je aspoň krásné počasí a my si můžeme vychutnat a užít klidné poslední míle před cílem – Seychelly. V 18.00 hod navazujeme spojení s Port Control a za chvíli kotvíme před vjezdem, kde máme počkat do zítřejšího rána na odbavení.

 

Zhodnocení plavby:

Vzdálenost Maledivy – Seychelly je vzdušnou čarou 1.200 Nm. Trasa ovšem vede přes rovníkové ITCZ – bezvětrné pásmo a to bylo pro nás tedy velkou neznámou a zároveň budilo velký respekt. Není to tak, že by tam nebyly žádné větry, ale větry jsou tam slabé a často se měnící. Což se nám plně potvrdilo. Proto jsem se rozhodl plout ostře proti větru, co nejkratší cestou přes rovník i za cenu zajížďky, což bylo prvních 400 Nm plavby přímo na jih. Vítr by nás stejně nikam jinam nepustil, kromě nevýhodného kursu na západ, odkloněného navíc nepříznivým větrem ještě trochu na sever. Doufal jsem, že se pak vítr stočí a to se ukázalo jako správný předpoklad. Přesto jsme měli dobrý stabilní vítr asi jen 500 Nm z celé plavby. Potom začal slábnout a různě se pootáčet včetně foukání do přesného protisměru. Naštěstí byl vždycky mírný a moc nás tedy nezdržel. Celkově jsem měl z ITCZ větší obavy a snad jsme měli i celkově štěstí na dobré počasí. Zajímavostí byla i opravdu velká neplatnost předpovědí, které nám posílal Marek. Správnost předpovědí tentokrát nedosáhla určitě ani 35%.

 

Hanka jako členka posádky se rozhodně osvědčila. Jsem moc rád, že plula se mnou, protože není nad to mít na palubě dobrého parťáka. Vzhledem k tomu, že to byla její první větší zkušenost na plachetnici, nadělila si na začátek opravdu velké sousto. Více než 1400Nm přes Indický oceán a přes rovník, takovým soustem bezesporu je… A tak i díky ní to byla příjemná a pohodová plavba. A snad i jí se plavba líbila.

 

Upluto na trase Maledivy (Male) – Seychelles (Mahe):     1.430 Nm

Čas plavby:                                                                                13 dní

Průměrná denní vzdálenost:                                           110 Nm/den

IV.etapa upluto celkově:                                                       3.085 Nm

Celkově Altego:                                                                   12.560 Nm