Posádka: kpt. Jiří Denk, Roman Čížek, Petr Hladík, Aleš Budín a Hana Munzarová
Před rokem a pár dny jsem touto dobou obeplouval Střelkový mys (Cape Agulhas) a o den později Mys Dobré Naděje (Cape of Good Hope). Vypluli jsme 10. 12. 2008 z Durbanu a posádku tehdy tvořil: kpt. Jiří Denk, Roman Čížek, Petr Hladík, Jana Číhalová (1.část) a Andrea Jelínková (2.část včetně obeplutí obou mysů). Plavba samotná byla moc hezká a pohodová. Počasí bylo první dva dny velmi nepříjemné, ale pak se umoudřilo a po zbytek plavby bylo počasí naopak velmi pěkné, příznivé a prosvícené sluníčkem. Často nás doprovázely nádherná hejna velryb, delfínů a lachtanů, které často pluly jen pár metrů od lodě a my si je mohli v klidu prohlížet a fotografovat. Neuvěřitelně krásný zážitek! Fotky jsou nádherné…ale ten živý zážitek si nedokáže nikdo, kdo ho nezažil, představit.. a jen pár lidí na světě mělo takové štěstí, aby zažilo něco takového…
Střelkový mys (Cape Agulhas) obeplouváme ve čtvrtek 18.12. a Mys Dobré Naděje (Cape of Good Hope) v pátek 19.12.2008.
Trasa plavby: Port Saint Johns, East London, Port Elizabeth, Mossle bay, Střelkový mys (Cape Agulhas), Mys Dobré naděje (Cape of Good Hope), Cape Town – dlouhou 850 Nm, jsme zvládli za 9dní včetně 2 zastávek na 2 noci v přístavech East London a Port Elizabeth.
Úryvek z lodního deníku:
Čtvrtek 18.12. – „Den Střelkového Mysu (Cape Agulhas)“
Všichni se od rána těšíme. Za pár hodin uvidíme první z cílů naší plavby Střelkový mys (Cape Agulhas). Je to nejjižnější místo afrického kontinentu. Počasí je zamračené, ale dopoledne se oblačnost protrhává a vykukuje sluníčko. A v 10.25 hod je to tady! Počítač ukazuje S 34°50´, a to znamená, že od tohoto místa už poplujeme dlouho a dlouho jen na sever. Až do Brazílie. Je to velmi příjemný pocit. Vytahujeme oslavné pivo a připíjíme si na úspěch.
K druhému cíli Mysu Dobré Naděje (Cape of Good Hope) je to cca 90Nm. A je jasné, že ten uvidíme nejdříve zítra. Neptun nám přeje krásné ideální počasí. Plavba jde skvěle a rychle. Na východní vítr cca 15Kn – ideálně čistý zadní vítr – plujeme neustále 6-7Kn rychlostí. Je to krásná romantická plavba plná sluníčka a pohody. Po krátké poradě se domlouváme, že zpomalím a zbrzdím loď, abychom viděli Mys Dobré Naděje za denního světla. Je to pravda trochu „namyšlené“, nevyužít ideálního větru, který stále fouká, k obeplutí velmi obávaného mysu. Snad nám to Neptun promine a dovolí. Pochopitelně máme čerstvé zkušenosti a moc dobře víme, jak se zde počasí dokáže neuvěřitelně rychle změnit – pochopitelně většinou silně k horšímu.
Ve 23hod jsme vzdáleni od Mysu Dobré Naděje 11Nm. Stahujeme plachty na minimum a drifováním se necháme unášet a snášet k mysu.
Pátek 19.12. „Den Mysu Dobré Naděje (Cape of Good Hope)“
Čekáme celých 6 hodin na moři na svítání. A svítání je tady… Po 5.00 hod ráno se ze tmy vynořuje šedý obrys skály s po staletí obávaným místem. Nezbývá než cítit obrovský respekt k tomuto místu, které po staletí bylo postrachem námořníků. My se rozhodujeme ještě další 2 hodiny počkat, až bude mys „fotogeničtější“ a protože je od nás nyní ještě 3Nm, tak se k němu ještě více přiblížit. Před mysem je ještě jeden velký útes a tak se necháváme unášet větrem těsně vedle něj. Jsme od mysu vzdáleni 1,03Nm a kocháme se pohledem na něj, fotografujeme a vychutnáváme si atmosféru. I počasí s námi spolupracuje a vylézá sluníčko. Prostě krása… Vítr nám pomáhá a tak se krásně pluje směrem ke Cape Town.
Jaké byly další plavby v roce 2009?
pokračování VI.etapy
Po pár dnech v Cape Town věnovaných doplnění zásob jsme 26. 12. 2008 s Romanem Čížkem vypluli přes Atlantik směr St.Helen. A po krátké zastávce jsme pokračovali do velmi hezkého města Salvador v Brazílii, kam jsme dopluli 27. 1. 2009. Plavba to byla naprosto pohodová a příjemná. Celkově jsme upluli z Cape Town do Salvadoru (Brazílie) 3.610Nm za 30 dní.
VII.etapa
Vyplouvám 6. 7. ze Salvadoru s Janou Sládkovou. Cílem je Rio de Janeiro vzdálené 780Nm. Ovšem ihned po vyplutí přestává fungovat vodní pumpa a po celou plavbu nemůžeme vůbec použít motor. Plavba byla náročná. Neptun nám tentokráte nebyl nakloněn. Bojovali jsme neustále s nepříjemným protivětrem, ale nakonec vše dobře dopadlo a my jsme s velkým křižováním dorazili 16. 7. do Rio de Janeiro. Upluli jsme tedy nakonec 940Nm za 10 dní.
Po opravách vodní pumpy 23. 7. vyrážíme s Janou a s přáteli Olgou a Dášou z Rio de Janeira. Jde o 120Nm krátkou 3-denní výletní plavbu podél brazilského pobřeží na Ilha Grande a následně do městečka Paraty.
V sobotu 26. 7. vyplouvám na sólo plavbu bez posádky do Rio Grande vzdáleného 750Nm. A pak dále do Montevidea v Uruguayi vzdáleného dalších 310Nm. K Rio Grande jsem připlul nebo spíše přilétl v neděli 2. 8. Plavba to byla velmi náročná. Silný provoz lodí na moři kolem mne, chladné počasí, častý déšť, protivítr, bouře poslední den, velmi obtížné vplutí do Rio Grande,… 750Nm jsem zvládl za necelých 8 dní. V Rio Grande jsem se setkal s lidmi, kteří si pamatovali zastávku Viktorky i její posádku. A bylo to velmi příjemné a přátelské setkání.
V pondělí 3.8. vyplouvám směr Montevideo v Uruguay a 5. 8. kotvím v Yacht Clubu Buceo v Montevideu. Trasu 310Nm, velmi chladné, ale celkově příjemné plavby jsem zvládl za 2,5 dne.
VIII.etapa
Začíná sólo plavbou bez posádky v pátek 4. 12. z Montevidea směr Rio Gallegos, kde měla podle původního plánu nastoupit část posádky. Dozvídám se ale, že Rio Gallegos je kvůli obrovským přílivovým proudům a mělčinám velmi nepříjemné místo pro jachtaře a tak místo měním na Santa Cruz. Nakonec ale kvůli šetření času pluji sám až do Punta Arenas. V pondělí 14. 12., v 10 hod ráno obeplouvám Cabo Virgenes a Pta Dungeness a vplouvám do Magellan Strait a kotvím u Pt. Delgada. V úterý 15. 12., 7.30 hodin vplouvám do proudu a vyrážím do Primery Angostury. Maximální rychlost kterou dosahuji je 14,8kn! Je to vůbec nejvyšší rychlost této lodě za 3 roky, co ji mám! Touto rychlostí prolétnu 10Nm Primery Angostury a i následujících 26Nm „jezera“ mezi Angosturama jako nic.
A je tady širší a 13Nm dlouhá Segunda Angostura! Tu prolétnu rychlostí 11kn! A je to za mnou! A po pohodlném uplutí zbývajících 30Nm kotvím v 16hod v Punta Arenas. Jaká to byla plavba? Musím říct, že úžasná. Moc se mi líbila, protože v sobě zahrnovala romantiku, krásné počasí, malou i větší bouři, strach z neznámého, napínavé okamžiky, trochu nebezpečí a hlavně i dobrý konec. Trasu dlouhou 1 330Nm jsem uplul za 11 dní.
V Punta Arenas nastupuje posádka: Roman Čížek, Petr Hladík, Aleš Budín a Hana Munzarová. A 22. 12. vyplouváme směr Puerto Williams. Plujeme kanály: Magellan, Magdalena, Ballenero, O´Brien, Paso Darwin, Brazo Noroeste a Beagle. Ovšem díky špatné spojce mezi vodní pumpou a hnací hřídelí, musíme po uplutí 290Nm 25. 12. zastavit v Ushuaii, kde provizorně opravujeme manžetu chladiče. 30.12. vyplouváme kanálem Beagle do Puerto Williams, odkud po krátké zastávce 31.12. vyrážíme přes Paso Picton, Paso Richmond k zátoce u Island Lennox, kde kotvíme a slavíme Silvestra a příchod nového roku. 1.1.2010 v 5.00 hod vyplouváme přes Bahia Nassau a Paso Mar del Sur k ostrovu Isla Hornos. Obeplouváme celý ostrov ze severu a samotný Mys Horn ze západu na východ. A 1. 1. 2010 ve 14.45 hod po obeplutí Mysu Horn kotvíme v zátoce u chilského majáku. Jsme zde první plachetnicí, která zde zakotvila v roce 2010. Celkem jsme upluli z Ushuaii 140Nm. Následně pak díky příznivému počasí v 18.00 hod obeplouváme Mys Horn i z východu na západ a vyrážíme směr Antarktida.
Plavební data z Mysu Dobré Naděje (Cape of Good Hope) na Mys Horn (Cabo de Hornos):
- etapa: 3 610 Nm
VII. etapa: 2 120 Nm
VIII. etapa: 1 760 Nm
Celkem upluto v r. 2009: 7 490Nm, z toho 2 390Nm v sólo plavbě bez posádky
A celkově Altego uplula z New Zealandu 23 350Nm
Nový rok s sebou samozřejmě nese i hodnocení a bilancování roku předchozího. Jaký to tedy byl rok pro mne? Říká se, že jestli jdete v životě po správné cestě, poznáte podle toho, jaké lidi na ní potkáváte. A toto byl především rok dobrých lidí. Nesmírně si vážím toho, že všichni lidé, kteří se mnou v uplynulém roce pluli, byli pohodoví přátelští lidé a tomu vždy odpovídala i atmosféra na lodi. A jsem i poděkováním zavázán blízkým lidem doma i ve firmě a jsem rád, že jsem v životě obklopen dobrými lidmi.
Rovněž jsem i rád, že mne cestou neprovázely žádné větší technické problémy.
Ovšem z jachtařského hlediska to byl rok zcela výjimečný. Obeplout tyto známá místa a mysy, která jsou plná legend a tajemství, a vůči kterým člověk cítí respekt už jen při vyslovení jejich jména, je zážitkem bezesporu na celý život.